- O táboře
- Chci jet!
- Dětem
- Historie
Anděl (Karel Kryl)
[C]Z rozmláce[Ami]nýho kostela [C]v krabici s [G7]kusem mýdla
přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla.
Díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému,
tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému
R.: [C]A proto [Ami]prosím věř mi, [C]chtěl jsem ho [G7]žádat
[C]aby mi [Ami]mezi dveřmi [C]pomohl [G7]hádat,
[C]co mě čeká[Ami] a [G7]nemine[C]
[C]co mě čeká[Ami] a [G7]nemine[C]
Pak hlídali jsme oblohu pozorujíce ptáky
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky
Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel si ji schovat.
To asi ptákům záviděl že mohou poletovat
R.:
Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi.
Však přítel prý mi udělá nového z mojí helmy.
R.: