Frankie Dlouhán (Brontosauři)

[C]Kolik je smutného, když [F]mraky černé [C]jdou
lidem nad [G]hlavou [F]smutnou dálavou[C].
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.
R.: [C]Měl kapsu [G]prázdnou Frankie Dlouhán,
po státech [F]toulal se jen [C]sám,
a že byl [F]veselej, tak [C]každej měl ho [G7]rád.
Tam ruce k [F]dílu mlčky přiloží
a [C]zase jede [Ami]dál a [F]každej,
kdo s ním [G]chvilku byl, tak [F]dlouho [G7]se pak [C]smál.
Tam kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl,
Slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj,
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.
Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše, smutně spí.
Bůhví jak, za co, tenhle smíšek konec měl,
Farář píseň pěl, umíráček zněl.
C F G G7