- O táboře
- Dětem
- Historie
Bláznova ukolébavka
[D]Máš má ovečko [A]dávno spát i [G]píseň ptáků [D]končí.
Kvůli nám přestal i vítr vát jen můra zírá zvenčí.
Já [A]znám její zášť tak [G]vyhledej skrýš,
zas [A]má bílej plášť a [G]v okně je [A]mříž.
R.: [D]Máš má ovečko [A]dávno spát
a [G]můžeš hřát ty mně [E]můžeš hřát.
Vždyť [D]přijdou se [G]ptát,
zítra zas [D]přijdou se [G]ptát,
jestli ty v [D]mých představách[G] už [D]mizíš.
Máš má ovečko dávno spát,
dnes máme půlnoc temnou.
Ráno budou nám bláznům lhát,
že ráda snídáš se mnou.
Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když tebe mám rád, když tebe tu mám.
R.: