Poučeni z loňských drobounkých chyb a nadšení z loňských úspěchů jsme se vrhli do přípravy druhého tábora Generali. Na stejném místě, ve stejný čas. Povzbuzeni odezvou a příslibem účasti nových dětí jsme rozšířili tým vedoucích a já jsem začal psát nový příběh nové hry. Jestliže jsme loni cestovali v čase, letos jsem chtěl pozvat děti do dálek vesmíru, až na cizí planetu uprostřed vzdálené galaxie. Ta planeta v systému hvězdy MI-lev-SKO se jmenovala Roseana a její vládce – král Rahůl – nás přijal do svých služeb, abychom mu pomohli zvítězit nad temnými silami, které ohrožovaly jeho království a celou zemi.

Dětí se sešlo o deset více než loni a my jsme odjížděli nabiti optimismem a očekáváním. Neskromně musím poznamenat, že jsme nezklamali. Tábor probíhal podle loňského osvědčeného scénáře, hry s malými obměnami kopírovaly to co bylo minule a děti byly spokojené. Doopravdy. Ti kteří zažívali reprízu byli rádi, že se splnilo jejich očekávání a pro ty nové to bylo – zkrátka něco nového . Tenhle tábor nás utvrdil v tom, že pojetí her a soutěží v lesním prostředí, důraz na zručnost a táborové dovednosti a především celodenní pozornost věnovaná dětem je tím správným trendem. Naše děti neměly od prvního ročníku žádné osobní volno s výjimkou poledního klidu, naše děti nezažívaly bezduché bloumání po táboře, kdy nevědí, co se bude dít. Vsadili jsme na osvědčenou pravdu: Kdo si hraje, nezlobí.

Tady na tomhle táboře se začal formovat i základ budoucí skvělé party našich dětí. Byla tady Klára, Ivka, Marcela, David, Verča, Pavel, Zuzka… Tihle všichni a mnozí další, kteří se k nim za léta přidali, tvoří dnes pevné jádro naší malé táborové komunity. Někteří už jsou dávno dospěli a stali se z nich vedoucí, někteří se chystají na první seznámení s praktikantskou řeholí.

Tábor se vyvedl a po jeho skončení jsem mohl pyšně otisknout ve firemním časopisu celobarevnou stranu s hrdým titulem – Úspěšná repríza!