Montgomery
[D]Déšť ti, holka, smáčel [G]vlasy, s[Emi]máčel vlasy,
z [A7]tvých očí zbyl prázdný [D]kruh,
kde jsou zbytky tvojí k[G]rásy, t[Emi]vojí krásy,
[A7]to ví dneska snad jen [D]Bůh.
R.: Z [D]celé jižní eskad[G]rony, [Emi]eskadrony
[A7]nezbyl ani jeden [D]muž,
v Montgomery bijou z[G]vony, [Emi]bijou zvony,
[A7]déšť ti smejvá ze rtů [D]rúž.
Na kopečku v prachu cesty, v prachu cesty
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty, od nevěsty,
ale ruka leží dál.
R.:
Tvář má zšedivělou strachem, no vážně strachem,
zbylo v ní pár těžkejch chvil,
proužek krve stéká prachem, stéká prachem,
déšť mu slepil vlas jak jíl.
R.:
Déšť ti šeptá jeho jméno, jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život, víc než život,
to ti nikdy nepoví.
R.:
