Loupeživí rytíři (2006)

Sliboval jsem – jak se stalo na našem táboře už tradicí – táborovou hru, spoustu dřiny i zábavy, ale i nějaké to překvapení a pár novinek. A rozhodně jsem nechtěl nikoho zklamat. Dlouho před táborem jsme připravovali příběh i úkoly, malovali obrázky na nástěnky a vymýšleli hry. Tentokrát se mnohem víc zapojili i ostatní vedoucí a sejmuli tak z unavených ramen svého hlavase tíhu celých příprav.

Ivka s Verčou a Zelení špunti (to neurážím – sami si tak říkali) se vydali po stopách princezny Fiony a zlobra Shreka, aby zachránili jejich bažinu i velikou zlobří lásku. Samozřejmě to nedělali jen tak zadarmo a na konci dlouhé a strastiplné cesty se radovali ze zasloužené odměny v podobě nečekaného pokladu…

V příběhu Matěje Špalka, Johanna Kubitcheka i všech ostatních jsme si my starší vyzkoušeli těžký život středověkých lapků a počestných i méně počestných měšťanů. Stavěli jsme hrady – a to nejde bez stavebního povolení, lovili divou zvěř, řešili zapeklité hádanky a šifry a vařili středověká jídla. Naše váčky se napínaly zlatými valounky i mincemi a na trhu s pozemky bylo stále rušno. Podrobná mapa okolí tábora se utěšeně zaplňovala znaky jednotlivých rodů a smyčka okolo pokladu Matěje Špalka se pomalinku zatahovala. Hrady, které jsme stavěli průběžně po celou dobu tábora splnily moje očekávání a vítězný hrad na skalním ostrohu sklidil opravdové ovace. Asi nejdramatičtějším momentem se stalo v letošním roce vaření – kdo by si pomyslel, že hlavas může přinést opravdové neoškubané slepice a jen tak je předat všem rytířům a jejich panošům, aby si s nimi poradili. A přesně to se stalo! Umíte oškubat slepici? My už ano ?

Nezapomněli jsme ani na netrpělivě očekávané diskotéky, bez kterých by dnes už nebyl tábor táborem, ani na tradiční pohádkový les plný strašidel, čertů a čarodějnic. Olympiáda prověřila naší kondici a karneval s poutí – to už byla jen krásná barevná tečka za celým táborovým světem.

Utekl nám ten letošní tábor jak mávnutím kouzelného proutku a než jsme se nadáli, čtrnáct táborových dní zmizelo za ohybem Skalice a my jsme se vydali zpět k domovům a vstříc dalším prázdninovým dobrodružstvím…