Druhý dech (2005)

Sešel jsem se po loňském táboře s Mirkem a trochu jsme si vysvětlovali, co se nám na tom všem nelíbilo. A nakonec jsme se dohodli. Změníme termín tábora a on nám dá k dispozici zase celý Ostrovec. Jasně, že to bylo riskantní. Celá léta jsme byli zvyklí na posledních čtrnáct dní v srpnu a najednou se o měsíc posunujeme a pojedeme v červenci. Má to jasně svoje výhody, protože v červenci jsou teplejší noci, lepší voda, kvalitnější strava (protože ještě nekončíme a sklady jsou zavezené čerstvým zbožím a odpovídajícím sortimentem – loňské „vepřové hody“ nám opravdu lezly na nervy…). Na druhou stranu je riziko, že odradíme ty, kteří si s námi zvykli trávit zbytek prázdnin.

Zvolil jsem změnu. Snad se na mě ti, kterým to právě proto nevyšlo, nebudou zlobit, ale něco se stát muselo. Tentokrát jsme se přesunuli do středověku, do země švajců a stali se zdatnými staviteli a střelci z kuše. Vilém Tell se stal naším učitelem a my jsme spolu s ním vyhnali ze země dobyvačné cizáky. Aby byl i tenhle tábor plný překvapení, vymysleli jsme zbrusu nový systém stezky odvahy, kdy byli každý večer tři nešťastníci vylosováni, aby vyslechli svůj ortel – kam půjdou, aby tam uložili svůj lístek se jménem. Každý sám, bez baterky, bez pomoci – Hůůůů… .

Bylo to strašné, zvláště potom, co se nedopatřením do slosovacího zařízení (kotlíku) dostala i jména všech vedoucích. Včetně mého. Brrrrr. Bylo to tak hrozitánské, že to možná budeme muset zopakovat . Stejně strašné jako tahle stezka odvahy byly i ostatní úkoly a my jsme strádali strašlivými mukami a děsem, než se nám podařilo všechny úkoly splnit. Na konci té strastiplné cesty na nás čekal poklad zakopaný pod lesním krmelcem. Všem rovné šance, ale jen jeden oddíl mohl zvítězit. To se nakonec podařilo Hráškovým bojovníkům a po zásluze si vykopali nejen zlato a drahé kameny, ale i vzácnou konzervu Bonduelle – sterilizovaný hrášek .

Někdo si myslí, že tenhle tábor byl nejlepší, nejdramatičtější a nejpovedenější. Prostě pro spoustu lidí se tenhle ročník stal tím nej… No, přiznávám, že pro mě ne. Byl skvělý a výborně jsem se bavil. Myslím, že se povedl, ale na pomyslném žebříčku těch top táborů zůstal těsně druhý. Byl to tábor plný překvapení číslo dvě. Ten loňský měl jedničku. I v názvu, i v tom, že byl nej…